Řešení interiéru

Pro potřeby nového hotelu byla na zakázku vytvořena jak atypická svítidla, tak rovněž
nábytek, což lze doložit z dokumentace vázající se k nákupům interiérového vybavení. Tyto
cenné podklady obsahují i část nákresů jednotlivých atypů. Návrhy interiéru byly
zpracovávané pod hlavičkou Dílo, podnik českého fondu výtvarných umění, oblastní
středisko Brno. Ing. architekt Milan Možný pak řešil především koncepci vnitřních
společenských prostor, restauraci, kanceláře, vstupní prostor s recepcí, snack bar a prostor
galerie. Samotný interiérový design jednotlivých předmětů a finální barevnost
společenských prostor byla odsouhlasena v květnu 1989. Následné vyhotovení bylo
rozděleno do několika etap.

Truhlářské výrobky dodával především podnik Jihomoravské dřevařské závody n.p.
(celková výše kolem 550 tisíc) – jednalo se o psací stoly, velké jednací stoly, květinové stolky,
nízké a rohové stolky, šatní skříně, křesla, židle, jídelní stoly, obkladové desky, recepční pult
nebo parapetní skříňky. Vše bylo děláno jako atyp na míru. Dalším dodavatelem byla
Dřevovýroba Ostrava. Část původního velkého venkovního osvětlení dodal Technomat Praha
(výrobce svítidel pak byl Elektrosvit Nové zámky). Atypická svítidla do interiéru dodávaly
Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí nebo závod Rapotín. Podnik Kovoslužba Žilina dodala do
vybavení především minimalistický celokovový montovaný stůl STEEL, celokovovou stoličku
STEELA, jednoduchou všestrannou stoličku DAŠA nebo odolné restaurační stoly.

Dřevopodnik Holešov pak dodal židle několika typů – DELTA 1 (židle dřevolaminátové
konstrukce s tvrdým čalouněním), DELTA 2 (polokřeslo dřevolaminátové konstrukce s tvrdým
čalouněním) a DELTA 3 (křeslo dřevolaminátové konstrukce s tuhým čalouněním). Kovoplast
Nitra se stal dodavatelem části venkovního nábytku (kovový stůl TIN a židle TINA).
Některé místnosti byly zcela zařízeny atypickým nábytkem, např. kancelář předsedy,
sekretariátu, zasedací místnost a ekonomické oddělení. Zde byly svislé prvky mořeny
v tmavém odstínu (tmavě hnědé až černé), ostatní prvky sedacího nábytku měli čalounění
buď také tmavě hnědé, ale častěji v modrošedé nebo olivové barvě. Obecně v interiéru
dominovala hlavně tmavě hnědá a olivová. Stěny byly většinou bílé, v komunikačních
místnostech se více používala šedá až olivově zelená. V původních plánech se počítalo
s barevným navržením podlahovin v tónech šedé, šedozelené nebo šedomodré. Podlahy
v pokojích měly hnědobéžový melír. V prostorách společenských se uplatňovaly výrazné
interiérové prvky jako žluté zábradlí, žluté čalounění sedaček nebo bílý obklad stěn
keramického formátu.