Při pohledu na artefakty z předkládané kolekce týkající se historie statku a jeho obyvatelů z oblasti chodského regionu, se nám vybavují především tato slova - dřina při zemědělských pracích, náročná manuální práce, ale také staré tradice a zvyky, oslnivá řemeslná výroba nebo idyla svérázného života na venkově. To vše a mnohem více v sobě skrývá téměř 800 starožitných předmětů, které z etnografického hlediska řadíme do domažlického kraje a jeho okolí. Každý artefakt sebou nese svůj šrám, který mu byl vryt

Zpracování lnu Len je textilní plodina, která se po dozrání během srpna vytrhala a svázala do malých snopů a následně usušila, například na půdě. Zpracování lnu byl velice náročný proces. Tobolky a další nepotřebné části se ze stonku nejprve odstraňují pomocí drhlenu. Drhlen se používal k jedné z počátečních fází, k tzv. drhnutí. Len se totiž vytrhával ze země celý i s kořeny a hlavičkami, aby vlákna zůstala co nejdelší pro snadnější předení a po usušení se stonky lnu drhly nebo tloukly. Drhleny byly velké kovové hřebeny,

Chodský kroj je lidový tradiční oděv z oblasti Chodska. Chodsko samotné se dělilo na dva regiony – Horní a Dolní. Horní Chodsko byla chudším krajem, proto je jejich kroj prostší a jednodušší. V Dolním Chodsku, které bylo trochu bohatší, se dalo setkat i s krajkou na oděvech. Samotná odlehlost kraje přispívala k větší konzervativnosti v odívání a rovněž bezprostřední sousedství s německými oblastmi také hrálo svou roli ve vzhledu a složení kroje. Chodsko se drželo ustálených tradic a samotný kroj velké změny v čase nezaznamenal. Na začátku

Především v druhé polovině 16. století vznikaly silné neshody mezi Chody a místní vrchností, která byla usídlena na trhanovském zámku . Především za Lammingerů se práva Chodů silně oklešťovala. Ochranu hranic navíc postupně přebíralo profesionální vojsko a tak začala funkce Chodů ztrácet svůj původní smysl a význam a současně s tím se i jejich výsady stávaly přežitkem. To samozřejmě vedlo k mnoha rozporům a svárům. K nejznámějšímu povstání Chodů došlo v posledním desetiletí 17. století. Nejprve bylo vypraveno několik poselství k císaři do Vídně, kde

Chodsko je historická etnografická oblast v okolí západočeského města Domažlice. Chodové zde obývali několik vesnic v okolí - jednalo se například o Chodov, Újezd, Postřekov, Stráž, Tlumačov, Mrákov, Starý Klíčov, Chodskou Lhotu nebo Pocinovice. Chodové byli statutárně svobodní sedláci, kteří měli za úkol vykonávat strážní službu na západních hranicích Čech. Zároveň střežili dvě důležité obchodní stezky z Bavor do Čech. Za tuto službu získali během středověku a novověku mnoho výsad, které jim dávaly prominentní postavení ve feudálním systému. Chodové díky nim byli osobně svobodní a podléhali