Kolekce – military
První kolekce, kterou jsme pro vás s velkým úsilím připravili, je nevšedním průřezem dějinami modernějších vojenských artefaktů. Můžete si tak prohlédnout dvě šavle z dob napoleonských válek, perkusní loveckou pušku z druhé poloviny 19. století, bodáky na střelné zbraně nebo helmy z období první i druhé světové války. V průběhu následujících měsíců budeme postupně zveřejňovat k prodeji přes 200 dalších položek, které se týkají tematiky vojenství a oblastí s tím spojených – například plynové masky, vojenské batohy a další doplňky nebo mince.
Katalog
Prolistujte si náš katalog v kterém prezentujeme zajímavé artefakty z kolekce, kromě přdmětů obsahuje i obsáhlé autorské texty, které Vám přiblíží dobu ve které se naše nabízené artefakty vyskytovaly.
Zastoupení jednotlivých položek v kolekci
Během následujících měsíců budeme zveřejňovat další položky z kolekce, pokud chcete být informování včas o jejím zveřejnění můžete se přihlásit k odběru novinek. Pravidelně oznamujeme uveřejnění nových položek.
Položek bylo z kolekce již zveřejněno
Šavle éry napoleonských válek
Od 18. století se tvary vojenských mečů začaly řídit stanovenými předpisy. Předpisy zajišťovaly především jednotný vzhled vojenských zbraní, usnadnění dodávek materiálu a stejně tak kontrolu kvality vyrobené zbraně. Podle svého využití měla šavle navržený vhodný design, aby se co nejvíce zefektivnilo její užití v boji, existovalo tak mnoho různých typů napříč evropskými armádami. Dlouhé šavle a palaše byly v éře napoleonských válek velice důležitou zbraní především jezdectva a zůstalo tomu tak až do první světové války. Jezdci měli z logiky věci podstatně delší sečné zbraně než pěšáci. Těžká jízda jako dragouni, kyrysníci a karabiníci nosila těžký dvousečný palaš s přímou čepelí, lehká jízda jako husaři nebo huláni byla vybavena lehce zahnutou jednosečnou šavlí. U pěších armád se výzbroj a výbava uzpůsobovala jejich typu boje. Například francouzští pěšáci nosili kratší bodnou zbraň zavěšenou na ramenním pásu. Podobné zbraně jako tesáky nebo poboční zbraně se běžně používaly i jako doplňková zbraň k mušketě a bodáku. Více odborného textu naleznete v našem katalogu.
Perkusní zbraně
Ruku v ruce s rozvojem chemie a technologického pokroku byly podnikány pokusy vylepšit stávající ruční palné zbraně a přijít s rychlejšími a jednoduššími možnostmi nabíjení a střelby. Ve 30. letech 19. století se tak začal používat nový typ zámku tzv. perkusní. Tento systém používal k zažehnutí střelného prachu v hlavni zbraně měděné kapsle (zápalky), které byly naplněny třaskavinou a následně nasazovány na trubičku spojenou s hlavní (piston). Rozněcovaly se úderem napnutého kohoutu. Zpočátku se tyto zbraně nabíjely stále ještě zepředu, kam se vsypal střelný prach a pomocí nabijáku se vtlačila střela. Rovněž významným vylepšením bylo širší užívaní drážkovaných hlavní, které mimo jiné zpřesňovaly střelbu. Nově se také začaly zaváděl podlouhlé projektily místo čistě kulových. Ty měly lepší balistické vlastnosti a rychlost letu byla tím pádem mnohem vyšší než u kulových. Zbraň byla díky perkusnímu zámku spolehlivější a to i za vlhčího a větrnějšího počasí. Více odborného textu naleznete v našem katalogu.
Německá helma M40
M40 byla velice moderní ocelová helma, používání skoro všemi oddíly německé armády. Model 1940 byl prakticky totožný s předcházejícím modelem M35 s jen drobnými úpravami, především kvůli zjednodušení výroby. Tvar helmy byl zachován, zůstalo i stejné zahnutí lemu, ale ventilační otvory po stranách byly vylepšeny a lisovány přímo ze skořepiny helmy, čímž se právě zjednodušila její výroba. Helma M40 váží okolo 1,5kg. Pancíř na helmě je ve srovnání s ostatními helmami velice silný. Více odborného textu naleznete v našem katalogu.
Třetí armádní sbor
Třetí armádní sbor byl vytvořen až na sklonku války v roce 1918 ve francouzském městě Chaumont. Stalo se tak z rozkazu číslo 198, který armádní sbor zřídil a ustanovil jeho velení. Prvním velitelem se stal generálmajor Joseph Dickman a sbor čítal celkem 7 divizí. Jedna z prvních větší misí sboru se odehrála těsně po konci války 15. listopadu roku 1918. Dickman a jeho sbor se měl rychle přesunout od oblastí středního Německa za účelem okupace území. Měli za úkol odzbrojit a rozpustit německé síly v této oblasti. Vojáci třetího armádního sboru se dle záznamů nesetkali s výraznějším odporem a překročily Rýn celkem v klidu a bez zmatků. Více odborného textu naleznete v našem katalogu.