Kvalitní provaz byl nezbytným předmětem denní potřeby na velkých hospodářstvích. Ručně se v určitých regionech předlo až do sedmdesátých let minulého století. Všechno začalo u materiálu, který se vyčesal na vochlici. Nejjednodušší je technika stáčení provazu na koleně. Prvním provaznickým strojem pak bylo dřevěné kolo poháněné klikou. Ve druhé polovině devatenáctého století se objevila licnovačka. Na té se z příze kroutil pramen (tzv. licna) a pak se ze tří až čtyř licen stáčel provaz. Provazníci se dříve koncentrovali ve vlastním cechu. Mezi významné provaznické rody v Čechách patřili například Týrové z Třeboně, v Plzni rod Bartovských nebo v Příbrami Kolaříkové.