Období druhé poloviny 40. let se neslo ve znamení poválečné obnovy a politické transformace. Prezident Beneš nikdy nezapomněl chování některých předválečných politických stran, a tak většina z nich nebyla obnovena. Vysoké oblibě se v Čechách těšila Komunistická strana Československa, která těžila především ze svých předválečných volebních úspěchů a z vysokého podílu Sovětského svazu na porážce nacismu. Výrazně jí pomohla také snaha prezidenta Beneše vybudovat tzv. demokracii socializující a učinit z republiky most mezi východem a západem. Sílící moc komunistické strany vyvrcholila v únoru 1948, kdy se komunisté za pomoci vládní krize chopili vlády v plném rozsahu. Období pak končí smrtí prezidenta Beneše a novou ústavou. Od roku 1949 se Československo plně vydalo na cestu budování socialismu. Kulturní život nejprve navazoval na období první republiky, avšak začal být brzy ovlivňován politikou a socialistickým realismem. V padesátých letech nadále pokračovala snaha vyrovnat se s následky druhé světové války. Zároveň se jedná o počáteční období studené války, která rozdělila svět do sfér vlivu dvou supervelmocí – Sovětského svazu a Spojených států amerických. Československo se tou dobou nacházelo v hluboké fázi stalinismu či chcete-li teroru. Docházelo k represím vůči opozici a politickým procesům, z nichž nejznámější je proces s Miladou Horákovou. Represe a čistky se nakonec nevyhnuly ani čelním představitelům komunistické strany, nejznámějším je proces s generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským. V kultuře již plně zavládl socialistický realismus a modernita navázaná na industriální tématiku. I přes období hluboké nesvobody dochází k rozvoji technologií, jakým bylo televizní vysílání, a náznaky poválečného konzumerizmu. Po roce 1956, kdy v Sovětském svazu dochází k postupnému uvolňování, je vláda v Československu v rukou krajních stalinistů. Asi nejvýraznějším a zároveň nejméně šťastným uměleckým symbolem doby je Stalinova socha na Letné, která byla lidově přezdívána frontou na maso. Socha byla důkazem toho, jak pomalu se politické tání do československých vod dostávalo - ve chvíli, kdy v Sovětském svazu docházelo k destalinizaci, se v Praze se začala budovat tato socha. Posléze když tyto oblevné procesy konečně dospěly až do Prahy, bylo sousoší odstraněno.